Měření odporu

01Co měříme

Elektrický odpor R vyjadřuje, jak součástka brání průchodu proudu. Jednotkou je ohm (Ω). Odpor měříme přímo ohmmetrem nebo nepřímo z naměřeného napětí a proudu.

02Přímé měření ohmmetrem

Ohmmetr (multimetr na rozsahu Ω) má vlastní zdroj — baterii — a do měřené součástky pouští malý měřicí proud. Ze vzniklého úbytku napětí vypočte odpor.

Měřená součástka musí být bez napětí a ideálně odpojená od zbytku obvodu, jinak měříme i odpory paralelních cest.

03Nepřímá metoda (voltmetr–ampérmetr)

Změříme napětí na součástce a proud, který jí protéká, a odpor vypočteme z Ohmova zákona R = U / I.

Pro malé odpory se používá zapojení s voltmetrem přímo na součástce (chyba způsobená proudem voltmetru), pro velké odpory zapojení s ampérmetrem přímo v sérii se součástkou (chyba způsobená odporem ampérmetru).

04Můstková metoda

Wheatstoneův můstek porovnává neznámý odpor se známými odpory. V rovnováze neteče galvanometrem žádný proud a platí Rx = R2 · R3 / R4. Metoda je velmi přesná.

05Malé a velké odpory

Velmi malé odpory (přechodové odpory, vinutí) se měří čtyřvodičovou metodou, aby se vyloučil odpor přívodů.

Velmi velké odpory — izolační odpor — se měří megaohmmetrem (měřičem izolace) se zkušebním napětím např. 500 V DC.

06Zásady měření

• Měř vždy na obvodu bez napětí.
• Před měřením zkratuj hroty a ověř nulu přístroje.
• Nedrž oba hroty prsty — měříš i odpor svého těla.
• Kondenzátory před měřením vybij.