Chyby měření

01Chyba měření

Žádné měření není naprosto přesné. Rozdíl mezi naměřenou hodnotou Xm a skutečnou hodnotou Xs se nazývá absolutní chyba: Δ = Xm − Xs. Má stejný rozměr jako měřená veličina a může být kladná i záporná.

Lépe vypovídá relativní chyba, která poměřuje chybu k měřené hodnotě: δ = Δ/Xs · 100 [%]. Korekce je hodnota stejně velká, ale opačného znaménka než systematická chyba.

02Druhy chyb

• Systematické — opakují se stále stejně (špatně nastavená nula, vliv teploty, chyba metody). Lze je vypočítat a odstranit korekcí.
• Náhodné — mění se nepravidelně, nelze je odstranit; zmenší se opakovaným měřením a průměrováním.
• Hrubé — omyl obsluhy: špatný rozsah, špatný odečet, chybný zápis. Taková měření se vyřazují.

03Chyby metody a odečtu

• Ampérmetr se zapojuje sériově a přidává do obvodu svůj odpor — má být co nejmenší.
• Voltmetr se zapojuje paralelně a odebírá malý proud — má mít co největší vnitřní odpor.
• Paralaxa je chyba odečtu při pohledu na ručku ze strany; brání jí zrcátko na stupnici.
• Vliv má i poloha přístroje (značka na stupnici), teplota, vlhkost a cizí magnetické pole.

04Nejistota a kalibrace

• Nejistota měření udává interval, ve kterém se s určitou pravděpodobností nachází skutečná hodnota.
• Přístroje se pravidelně kalibrují porovnáním s etalonem — měřidlem vyšší přesnosti.
• Opakované měření a průměr zmenší náhodné chyby; systematické se odstraní korekcí.